RODINAVEZLINE.CZ - portál pro rodiny ve Zlíně a okolí

Rozhovor s Ing. Marií Domanskou, lektorkou sexuální výchovy na 1. stupni základních škol

Kdy nejlépe začít se sexuální výchovou v rodině? Jak se vlastně dítě vychovává ke zdravému vztahu k sexualitě?
Aniž si to uvědomujeme, sexuální výchova podle mého názoru začíná hned po narození dítěte. Sex. výchova totiž úzce souvisí s výchovou k rodinnému životu vůbec. Proto každá něžnost, mazlení i kojení, doteky - to vše dítě silně vnímá a v dítěti se tak vytváří silné předpoklady přijímat a také dávat něžnosti. Doteky a mazlení se stávají normálním a krásným vyjádřením vztahu. Dá se však říci, že sexuální výchova začíná ještě mnohem dříve - u samotného postoje rodičů k sexu. U jejich zážitků z dětství, jejich výchovy v rodině také u jejich schopnosti vše dané z dětství znovu přehodnotit a snad i jiným způsobem přijmout.
Jako základní tedy vnímám postoj rodiče. Pokud rodič vnímá důležitost otevřeného, věrného a láskyplného vztahu mezi partnery, k tomu také krásu lidského těla a úctu k němu - je vyhráno! Pak už jen získá potřebné informace/pokud mu chybí/ a ničeho se už nemusí obávat. Děti dnes mají kolem sexu samotného hodně informací a to už i velmi malé, zažívám to na školách. Co však chybí a co jim společnost nenabízí - zasadit lásku a sex do pevného a věrného vztahu dvou milujících se lidí. Sex vnímají jako druh zábavy. Tady vidím nezastupitelnou roli rodičů - pevně jim tuto důležitou pravdu vštípit. A jestli je nebudeme umět informovat vyčerpávajícím způsobem - to už nevadí. Když si budou naše děti vážit svého života a života druhých, svého těla i těla druhých, když budou vnímat krásu života už od početí a důležitost vztahu lásky, pak se budou umět zodpovědně postavit ke všem informacím i ke vztahu, který jednou naváží.

V řadě diskuzí nejen na internetu se objevuje dilema rodičů, zda je dobré běžně chodit před dětmi bez oblečení? Jak to vidíš ty?
Určitě velmi záleží na postoji samotných rodičů, na jejich zážitcích z dětství a dalších faktorech. V každém případě je dobře děti učit, že nahota jako taková není ničím špatným a zlým. Ovšem podle mého mínění je tělo člověka velkým darem a jako každou vzácnost v životě chráníme i tento dar je třeba určitým způsobem chránit. To znamená, zachovat jeho jedinečnost a intimitu.
Není dobře, když rodiče dělají z nahoty tabu. Nahota v soukromí je jedna věc, nahota na veřejnosti věc druhá. Děti mají vědět, že určité hranice jsou nutné. Už proto, že mohou jinému člověku ublížit přílišným odhalováním a pak také je třeba, aby dokázaly rozpoznat nebezpečí pornografie. To už není o kráse a úctě, ale o věcech zcela jiných. Každý rodič musí najít svůj postoj k této otázce, ale je třeba brát v úvahu všechny situace, do kterých se dítě může dostat a možné důsledky.

Maruško, co říkáš na knihu Kateřiny Janouchové: Jak jsem přišel na svět? Používáš i ty při svých přednáškách nějaké knihy, videonahrávky?
Kniha Kateřiny Janouchové se mi z velké části velmi líbí.
Důležitou částí knihy je hned úvod, kde autorka krásně mluví o vztahu mámy a táty, jejich seznámení, lásce, také touze po děťátku. Jistě potřebným poznatkem pro dítě je také poznání vlastní jedinečnosti - jsem to právě já, kdo se měl narodit mé mamince a tatínkovi. Informace kolem samotného sexu jsou podány pravdivě a přitom přiměřeně věku dítěte. Vtipně jsou přiblíženy etapy vývoje dítěte před narozením. I porod samotný je něčím přirozeným a krásným.
Celkově myslím, že kniha podává informace pravdivě a přiměřeně. Ilustrace jsou živé, milé a velmi vtipné. Děti si na nich uvědomí velkou spoustu věcí. Podle mého názoru může být kniha rodičům dobrým pomocníkem při sexuální výchově.
Co je vždy důležité - všechny informace doplnit fotografiemi a videem ze života našeho dítěte. Všechno povídání má probíhat v prostředí lásky, něžnosti, přijetí a radosti.
Při besedách používám videosnímek "Ahoj, tady jsem", je to polský snímek, který pochází od Pulínek.
Pochází sice z let dřívějších, prostředí snímku není tak moderní, ovšem to děti příliš nehodnotí. Co je krásné - snímek krásně ukazuje vztah mámy a táty, jejich těšení na ďěťátko, maminčinu komunikaci s dítětem. Celý snímek je vlastně povídáním samotného dítěte v děloze, které je animované.

Jak vůbec vypadá taková hodina sexuální výchovy v základní škole?
Záleží samozřejmě na věku dětí. Každá hodina má jinou metodiku, zkusím tedy popsat průběh hodiny sexuální výchovy v 1. třídě ZŠ.
Nejdříve je nutné se s dětmi seznámit a zbořit "hradby", které by nás mohly rozdělovat. Děti bývají vstřícné a otevřené. Záhy ztratí všechny obavy. Při malém divadelním představení - jedná se o hru maňásků a panenek - si s dětmi vysvětlíme rozdíly mezi pohlavími. Důležité je dětem vysvětlit, že lidské tělo je velkým darem a je krásné a to i co se týká pohlaví. I pohlaví patří k našemu tělo stejně jako jiné části těla. Mluvíme také o úctě k lidskému tělu.
Potom se dostáváme k otázce: "Kde se berou děti?" Mluvíme o důležitosti známosti - děťátko mají mít lidé, až když jsou dospělí, dobře se znají, dlouho se znají a mají se rádi. Nevznikli jsme z ničeho - náš život je velký zázrak. Pojmenujeme pohlavní buňky maminky, tatínka, povíme si, jak jsou velké - děti žasnou z "jakého NIC" vznikly. Pak si prohlížíme obrázky, jak jsme "rostli a žili u maminky v bříšku". Děti mají pravítko a každý měsíc sledují, jak u maminky vyrostly.
Nezahlcuji děti podrobnostmi, vyberu jen některé zajímavosti z vývoje během 9 měsíců. Krásným zážitkem je pro děti ukázka maket dítěte ve 12. týdnu těhotenství a potom ve stáří 4,5 měsíce těhotenství. Děti se k maketám chovají velmi něžně. Vysvětlíme si také, jak jsme "vyskočili z bříška" - opět formou dětem vhodnou a přijatelnou.
Ne vždy mluvíme o samotném oplodnění. Pro děti to nebývá v tomto věku důležité. Pokud se však ptají děti nebo rodiče - odpovíme si i na tuto otázku.
V druhé části hodiny využívám videofilm "Ahoj, tady jsem!", který krásně shrnuje všechno, co jsme si řekli a navíc ukazuje velmi otevřený vztah maminky a tatínka, vzájemné pochopení, péči, společné očekávání děťátka.
Závěrem děti dostanou omalovánku s vhodným obrázkem.

Jistě je i v tvých hodinách prostor na otázky dětí. Na co se děti prvního stupně ptají nejvíce?
Zajímá je: jak miminko jí, jestli mu nevadí plodová voda, jestli je v bříšku pořád hlavičkou dolů. Zajímá je, kde je to místo, kudy se přijde na svět. Ptají se na dvojčata. Často se ptají, co děťátku může ublížit.

Jak je to s podporou od okolí, setkáváš se s vstřícným postojem ze strany rodičů, učitelů?
Preventivní programy na školách provádím 8 let. Za celou dobu této práce jsem se setkala pouze jednou s nespokojeností rodičů, kteří zastávali názor, že dané informace by děti měly slyšet až v pozdějším věku.
Celkově bývají reakce rodičů velmi pozitivní. Při besedách v 1.třídách, kde jsou přítomni i rodiče, bývá program vzácným časem jak pro děti, tak rodiče. Děti se na klíně u mámy dozvídají, jak přišly na svět, pátrají po tom, kolik vážily při narození, v kolik to bylo hodin apod. Rodiče většinou na tento čas velmi rádi vzpomínají. Beseda a následující video je silnou a přirozenou motivací k rozhovorům doma.
Vyučující mívají také velmi vstřícný postoj. Hodnotí pozitivně otevřenost, s jakou s dětmi mluvíme i o velmi intimních věcech. Vždy se snažím přizpůsobit předávané informace věku a chápání dětí a nezatěžovat informacemi, které pro děti zatím nejsou stěžejní.

Kterým třídám 1.stupně ZŠ jsou určeny vaše preventivní programy?
Preventivní programy probíhají ve všech třídách 1. stupně.
1. ročník - beseda dětí a rodičů s názvem "Mami, tati, kde se berou děti?"
2. ročník - "Máma, táta a já", kde hovoříme o rodině, kdo do rodiny patří, probíráme vztahy v rodině, také hledáme důvěryhodného člověka, kterému bychom se svěřili se svým trápením
3. ročník- "Jak jsme přišli na svět?" - rozšíření besedy z 1.třídy, opakování, doplnění
4. ročník- "Nechej mne, ne to nechci!" - povídání o tom, kdo a jak může dětem ublížit, na co si dát pozor, vysvětlení pojmu "sexuální zneužívání" a co s tím...
5. ročník- "Kdo jsem já?" - beseda zaměřená na sebepoznání, přijetí svých dobrých i špatných vlastností, přijetí spolužáků takových, jací jsou.
Další sexuální výchova probíhá i v 6.a7. třídě - besedy jsou zaměřeny na problém dospívání,
ve vyšších ročnících hovoříme o známosti, lásce, antikoncepci, těhotenství, porodu, interrupcích, apod.
Ne všechny besedy spadají přímo do sexuální výchovy. Sexuální výchova je však úzce spojena s rodinnou výchovou, výchovou k rodinnému životu.

Které školy jste už navštívili, jsou to zlínské školy nebo i školy z okolí?
V letošním roce se ke zlínským školám přidala řada škol mimozlínských, školy z uherskohradišťska, uherskobrodska.
Ve Zlíně proběhly některé naše besedy na 1.ZŠ E.Zátopka, na 17.ZŠ, Církevní základní škole, 10.ZŠ Dřevnická, 4.a 5.ZŠ Zálešná, ZŠ v Malenovicích, ZŠ TGM Otrokovice, ZŠ Mánesova Otrokovice. Ale také na ZŠ Racková, Želechovice, Holešov, Zlechov, Korytná, Uherský Brod, Bratřejov, Napajedla a mnoho dalších.
Velmi hezkou spolupráci máme také s praktickými školami, které rodiče znají spíše pod pojmy zvláštní a pomocné školy. Navštěvujeme pravidelně školu na Mostní ve Zlíně i na Lazech ve Zlíně.
Průměrně proběhne během jednoho měsíce kolem 22 besed na školách, což je 44 vyučovacích hodin. Posluchačů bývá ke 350 až 400 za měsíc. Rodiče se mohou informovat a doptávat na naše preventivní programy u školních preventistů.

Díky za zajímavé informace. Paní Domanská nabízí rodičům možnost zodpovězení dalších dotazů, týkajících se sexuální výchovy v rodině, škole. Po domluvě v Poradně pro ženy a dívky je také možné přijít se na takovou besedu podívat. Dotazy piště na email: info@rodinavezline.cz nebo na email: poradnaprozeny@quick.cz.