PŘIHLASTE SE, DISKUTUJTE A INZERUJTE

Registrace | Zapomněli jste heslo?

Dobrý den, dnes je 18. 11. 2018, svátek má , zítra

Rodinavezline.cz | DISKUZE


RODINAVEZLINE.CZ> VEŘEJNÉ FÓRUM > DISKUZE

Téma: Vliv otce na vĂ˝voj dĂ­tÄ›te a jeho mĂ­sto v rodinÄ›

MisaS (Zlín - město), 10.01.2007, 12:23:32

Důležitým předpokladem zdravého rodičovství je dobrý partnerský vztah mezi manželi. Prvním úkolem rodičů je tedy pečovat, rozvíjet a chránit vzájemný vztah.

Trend v naší společnosti neusnadňuje roli mužů jako otců. Otcové jsou často příliš zaměstnaní v práci, působí na ně mnoho existenčních nejistot a často jim scházel model zdravé role otce v jejich vlastní rodině. Přesto je ale také možné pozorovat ve společnosti rostoucí pozitivní zájem, obzvláště mladších mužů, o své děti s tužbou dát jim to nejlepší, co mohou a být jim dobrými otci. Blízký vztah s dítětem přináší mnoha otcům naplnění života a potěšení. Muže nelze z důvodu jejich mužství předem vyřazovat ani z raných vztahů s dítětem. Horší je, když se jich vzdají sami.

 

Objevme tedy alespoň něco z toho, co muž jako otec dává a může dávat svým dětem v jednotlivých etapách jejich růstu.

Čas očekávání a narození dítěte

Období těhotenství neprožívá jen žena. Nastávající rodiče by měli vnímat tělesné i duševní změny u partnerů, vzájemně se podporovat a sdílet přípravy na nové období života (K. D. Pruett r.1988 publikoval výzkum zaměřený na nastávající otce. Objevovaly se u nich potíže s bolestmi zubů a další zdravotní potíže. Zkoumaní budoucí otcové běžně přiznávají změny nálad, pocity obav o finanční zabezpečení rodiny, obavy o dostatek vlastní zodpovědnosti, sil, trpělivosti. Někteří prožívají úzkost a deprese). Nejde jen o správnou životosprávu matky a přestavbu bytu. Dobrá kniha týkající se vývoje dítěte a péče o něj patří do ruky nejen ženě. Dnes mají budoucí otcové možnost navštěvovat těhotenské kurzy společně se svými partnerkami, zúčastnit se programu přípravy na rodičovství a získat základní znalosti a dovednosti péče o dítě. Tyto předem získané zkušenosti a znalosti zvyšují u otce vědomí důležitosti a vlastní kompetentnosti, takže se spíše a lépe zapojí do péče o dítě brzy po jeho narození a naváže s ním intenzivní pouto. Žádný kurz ale nepomůže, když muž tyto schopnosti podceňuje, dítěti se nechce věnovat nebo nemá čas. Prostor a podporu by měla muži poskytnout také žena. Mnoho na ní záleží.

Narození dítěte a první rok jeho života

Toto období je zkouškou manželů. Náročnou i krásnou etapou jejich života. Účast otce při porodu je stále častější, neměla by být ale očekávána jako povinnost. Ne každý muž přítomnost při porodu zvládne a ženě psychicky pomůže. Avšak pro ty muže, kteří se porodu vědomě zúčastní, je to hluboký citový zážitek. Chce-li muž udělat něco pro dítě, ať emocionálně podporuje ženu a hned zpočátku začne přizpůsobovat svůj čas tak, aby mohl pečovat o dítě.

Emocionální podpora otce spočívá v tom, že naslouchá matce. Jejím úvahám, pochybnostem, úzkosti, frustraci, povzbuzuje její sebedůvěru, dává jí pocit bezpečí, řeší s ní nejistoty týkající se dítěte. Žena vnímající podporu muže je vnímavější matkou. Vnímaná mužova podpora také příznivě ovlivňuje úspěšnost kojení. Jak bylo řečeno, muž je také vybaven základním rodičovským jednáním a může – chce-li – získat i potřebné dovednosti. Doménou interakce matky s dítětem je péče, doménou interakce otce s dítětem je hra. Dítě od prvních měsíců komunikuje, učí se. Otcův styl se vyznačuje volností, hravostí, zvýšenou podnětností, zaměřením na akci, pohyb. Dítě otce rozlišuje od matky a vyhledává ho. Pokud je otec tímto způsobem v prvním roce aktivní, má jeho péče příznivý vliv na rozvoj poznávacích, pohybových i sociálních dovedností.

Dále je pro dítě v prvním roce života důležité získání určitě struktury dne, která mu pomáhá v orientaci v čase a důvěře v okolí. Tomu mohou napomoci rituály v chování rodičů. Uvedu zde pro inspiraci několik situací, které se stávají rituály a v nichž se uplatní otec: přebalování, nošení po kojení (na odříhnutí), loučení se při odchodu do práce a přivítání se při příchodu, procházka, hra, koupání, uspávání aj. Harmonická součinnost obou rodičů v péči o dítě zajišťuje základní pocit bezpečí a důvěry u dítěte. Je také důležitá pro soudržnost rodiny.

Batolecí období (1 – 3 roky)

Toto období přináší rodičům řadu změn – dítě zdokonaluje vlastní pohyb – chodí – a rozvíjí se jeho slovní zásoba – více a lépe mluví. Hlavním tématem duševního vývoje v tomto období je samostatnost. Otec je jasně rozlišenou, důležitou postavou v životě dítěte, ačkoli je fyzicky méně přítomen než matka. Přispívá zpravidla nejen zajištěním vnějšího, finančního bezpečí, ale také trvalou emocionální i praktickou podporou matky, když přijímá patřičný díl odpovědnosti v péči o dítě i domov. Toto období je plné zázraků a překvapení pro rodiče i dítě. Je škoda, když otec čeká, až jeho potomek doroste školního věku. Teď je otec také důležitý.

Samostatná chůze umožňuje střídavé vzdalování se a vracení se k matce, k otci, od známého k neznámému a naopak, je to aktivní poznávání prostředí, aktivní navazování kontaktu. Batole bere do rukou různé dostupné předměty, zkoumá je, hraje si s nimi. Pokouší se kreslit – zjemňuje se jemná motorika. Citoslovce v řeči brzy nahrazují skutečné názvy u věcí, slyšíme první jednoduché věty, koncem třetího roku už v 1. osobě: já. Dítě je v tomto období úchvatné, roztomilé, zábavné a velmi náročné na pozornost rodičů, převážně matky. Je třeba sledovat fyzickou bezpečnost dítěte i projevy jeho osobnosti, reagovat na ně a stanovit první hranice. Výraznou, novou činností jsou hry – pohybové, napodobivé a symbolické.

Otec vnáší do komunikace s dítětem dobrodružství, postup za jinou hranici než dovoluje matka, a to je významným zdrojem poznávání a zajímavou zkušeností. Děti, jejichž rodiče jsou oba aktivní ve vztahu k nim, čerpají poznání a jistotu ze dvou zdrojů, a to se projevuje nejen na lepším rozvoji poznávacích schopností, ale i v sociální oblasti – děti umějí lépe komunikovat v různých situacích a lépe se prosazují mezi ostatními. Příležitostí pro dítě a rodiče (otce), jak získat nejrůznější zkušenosti, cvičit samostatnost a mluvit o svých prožitcích, je mnoho: společná příprava jídla a stolování, cesta do školky, procházky parkem, lesem, městem, pozorování přírody, zvířat, ptáků, prohlížení a četba knížek, říkadla a básničky, písničky, pohádky, hry se zvuky, s různými materiály, napodobování běžných činností dospělého jako je mytí stolu, nádobí, koupání....jednoduché předměty a nerušená chvíle pro vlastní představy a fantazie, hezké, tvůrčí, připravené prostředí aj. Otec se také může stát reportérem života vlastní rodiny díky fotoaparátu nebo kameře a svému technickému nadání.

Důležité je být k dispozici a reagovat na otázky dítěte – hodně s dítětem mluvit, ale pochopitelně, jednoduše a gramaticky dobře, aby se rozvíjela řeč dítěte. Potřebná je také určitá struktura dne, jeho rituály, kde lze opět doporučit vhodný uspávací rituál. Je dobré znovu objevit a obohatit slavení Vánoc, Velikonoc, narozenin, prožívání adventu a jiných příležitostí, které nabízí kalendářní rok.

Otec, který tráví se svými dětmi čas při hře, pohybu, domácích povinnostech a bývá v případě potřeby své rodině dosažitelný, má pozitivní vliv na atmosféru v rodině. Žena je zpravidla spokojenější s rozdělením rolí v rodině a má trochu víc času pro sebe. Partnerův přístup k dítěti ji inspiruje a obohacuje a má vliv na prohloubení partnerského vztahu.

Předškolní věk – 3 - 6 let věku dítěte

Tento věk je obdobím živosti, fantazie, zvídavosti a dalším krokem v uvedení do společenství lidí. Děti v tomto věku mají třeba mladšího sourozence, příp. navštěvují na část dne mateřskou školku. Vývojovým úkolem je nalezení vlastní iniciativy. Dítě žije všemi smysly.

Pohyblivost dítěte se zlepšuje v rychlosti, pohotovosti, obratnosti a eleganci. Otec, který s dítětem sportuje nebo se věnuje pohybu jinak, přispívá k lepšímu přijetí dítěte v dětském kolektivu. Proč s dítětem nezkusit tříkolku a pak koloběžku? Zakopat si nebo házet s míčem, jít do lesa, vylézt na kopec, lyžovat, bruslit, zaplavat si, a leccos jiného?

Rodiče mohou předškolákovi leccos svěřit: samostatné oblékání, prostírání stolu, ale i jednoduchou pomoc doma, na zahradě...Dítě chce být užitečné, chce všechno zkusit, dejme mu příležitost, ale zároveň odhadujme možnosti dítěte, aby nedošlo k nepříjemnostem či zklamání na obou stranách. Je dobré např. ukázat, jak se porcelánový talíř nese nejlépe, jak se drží to a ono apod. Když si otec nebo matka přiberou dítě jako pomocníka, nemohou počítat, že udělají dvojnásob. Většinou naopak. Ale více než o výkon, jde o zkušenost dítěte a společenství s ním. Vyžadování praktické pomoci mu dává vědomí důležitosti, podporuje sebevědomí a pěstuje u dítěte smysl pro povinnost. Je dobré, aby se rodiče domluvili na přístupu k dítěti a jeho výchově nejen v tomto bodě.

Řeč dítěte se rozvíjí díky rozhovorům, povídání, četbě a poslechu pohádek, odpovědím na jeho otázky. Dítě také zkouší používat odposlechnutá slova i jednoduché věty. V mnohých se můžeme dobře poznat – včetně intonace. Způsob otcovy řeči je dítěti přizpůsoben, jeho řeč je srozumitelná podobně jako matčina, přesto častěji použije slovo, které předjímá porozumění dítěte a stane se předmětem dotazu nebo rozhovoru. Díky těmto slovům z „jiného světa“ se otec stává mostem mezi domovem a světem mimo ně. Televize a video dítě zajímá, baví, ale s dítětem nekomunikuje, nemůže reagovat na to, když dítě nestíhá, nerozumí. Za výběr programu jsou zodpovědní rodiče. Televize ani počítač nenahradí rozhovor ve vztahu, mohou ale být setkáním nebo společným prožitkem. Nevnucujme dětem ovšem zbytečně tuto zábavu, aby si nezvykly na její konzumaci. Proč si s dětmi radši nezazpíváme nebo nezahrajeme na provizorní hudební nástroje – jen tak pro radost, z legrace?

Toto období je časem nápaditých her. Dítě rozvíjí svou představivost – prohlíží si obrázky, maluje, vyrábí, vymýšlí si společníky svých her. Oblíbené jsou hry „na něco“, kdy si dítě vyrábí vlastní co nejdokonalejší rekvizity. Zde může tatínek také pomoci. Dítě se proměňuje v různá zvířata, můžeme se proměňovat s nimi! Hrou se dítě nejen baví, ale i zpracovává a vyrovnává se svými strachy, smutky, zmatky a konflikty. Tedy ne vždy potřebuje dítě přímo hru s dospělým, ale buďme blízko.

Předškolní dítě si už umí s druhým dítětem hrát a sbírá první kladné i záporné zkušenosti. Děti se začínají srovnávat, soupeří mezi sebou. Soutěže a závody jsou oblíbené, ať chceme nebo ne. Hry usměrňují agresivní podněty. Otec může s dětmi hrát stolní hry (pexeso, člověče nezlob se, ...), sportovat, soutěžit na různá témata, podnikat výpravy mimo domov. Společně strávený čas je prostorem poznání a prohlubování vztahu. Otec učí děti usilovat, bojovat, překonávat překážky. Děti vnímají sílu, energii, která slouží jejich ochraně, i milující náklonnost, když jim věnuje čas, naslouchá a reaguje na jejich potřebu. Láska je vnímatelná prostřednictvím kontaktu očí, těla a soustředěné pozornosti. Díky projevované lásce může otec použít i svou autoritu.

Děti jsou již schopny soucitu, na který lze apelovat v mravní výchově předškoláků. Vytváří se a projevuje jejich svědomí, zatím spočívající v respektování zákazů rodičů a jiných autorit. Jejich svědomí je velmi konkrétní, leckdy velmi citlivé, vyžaduje odčinění provinění. Uspokojivý vztah dítěte k rodičům je pro pevné svědomí důležitý. Dítě se silněji identifikuje s přátelským, srdečným a silným otcem než s tím, kdo trestá, odnímá lásku nebo odmítá. Trestat může pouze ten, kdo jindy zřetelně projevuje lásku. Otcové mají větší vliv na morální vývoj chlapců. Syn, který se silně identifikuje s otcem a jeho mužským chováním, netrpí úzkostí. Velmi záleží také na obecně kladných rodičovských vlastnostech jako je blízkost, vřelost, angažovanost otce v rodině. Má-li matka k otci kladný vztah, bezděčně povzbuzuje syna, aby se otci více podobal.

Osobnost dítěte se utváří v mnoha nejrůznějších více či méně běžných situacích. Co chvíle, to příležitost. Střípky prožitků a zkušeností se postupně skládají do paměti jeho srdce, základu jeho charakteru. Žádná chvíle, kterou věnujeme našim dětem, ať už s radostí nebo s příchutí povinnosti, nebude ztracena. Být blízkým, milujícím a milovaným rodičem je pro oba mimořádnou příležitostí. Tátové, nevzdávejte se jí!

10 + 1 tipů pro otce (co bylo mezi řádky)

1. Podporujte svou ženu jako matku a pečujte o vzájemný vztah

2. Vy a Vaše žena jste v péči o děti, v jejich výchově, rovnocenný tým. Hned od

    počátku se rozhodněte být při tom. Neunikejte do zaměstnání.

3. Buďte s dětmi, věnujte jim čas, nešetřete, prožijete spolu spoustu dobrodružství,

    hodně se o sobě navzájem dozvíte a naučíte.

4. Projevujte své city, lásku k dětem a autoritu. Děti budou snáze důvěřovat životu.

    Také vás budou napodobovat.

5. Ochraňujte svou rodinu, ale připravujte děti také na život mimo ni. Naučte děti

    usilovat, překonávat překážky. Starejte se o zdraví jejích členů – i o své!

6. Chovejte se jako rodina – „my spolu“. Rozhodujte společně. Obyčejné i vyjímečné

    společné zážitky jsou pro děti záchytným bodem pro časy, kdy se nebudou cítit

    dobře.

7. Vyprávějte dětem o svém životě, o začátcích rodiny, vzpomínejte, povídejte si.

8. Nezapomeňte, jak moc Vás děti napodobují, jste pro ně životní vzor.

9. Nestyďte se za svůj blízký vztah k dětem ani v práci. Přizpůsobte se časově rodině.

   Setkávejte se s dalšími otci.

10. + 1. Věřte si, zkuste to, dokážete to! Stojí to za to!

 

 

Čerpáno ze sborníku přednášek konference na téma Otcovství (Brno, 2004), vydalo Centrum naděje a pomoci (CENAP), www.cenap.cz, 10 + 1 tipů pro otce z www.dadscan.org volně přeložila OV.

Pokud chcete vkládat příspěvky, musíte být zaregistrovaní a přihlášení.


honza (Březnice), 16.11.2009 - 08:54:06
Docela doporučuji chlapům mít bezprostřední kontakt s dítětem od malička. Čím dříve se začne táta s dětmi kontaktovat, tím lepší vazba se mezi otcem a dítětem vytvoří. Z druhé strany je potřeba ze strany ženy připustit to, že péče otce je jiná, než jejich péče a do kontaktu otce moc nezasahovat. Možná ze začátku je dobré když je s dětmi otec jít skutečně pryč. Otec nezastupuje matku ani ji nesupluje, otec je jiný.

renislava (Zlín-Malenovice), 23.04.2007 - 20:32:35
p_chvatik->uvidíme jestli nezměníte názor ,až budete opravdu otcem.Děcká plena opravdu není otrávená...a je lepší naučit se s ní zacházet hned ze začátku ....než až se něco stane a tatínek je hozen rovnou do vody:-)

renislava (Zlín-Malenovice), 23.04.2007 - 20:27:53
My taky nemáme problém s tatínkem..od malička přebaluje,koupe...umí se o malého postarat úplně dokonale.Nedovedu si představit, že by mi nepomáhal..Jak příjde domů z práce..malý je "jeho".Často mi nabídne abych si zašla někam s nějakou kamarádkou,že rád pohlídá..Jsem ráda když můžu semtam vypnout.Jsem šťasná že máme "novodobého otce "který nejen vydělává..ale taky pomáhá doma.

honza (Březnice), 17.04.2007 - 13:12:14
Jde určitě o volbu. Člověk si vybírá partnera i podle svých představ o tom, jak se bude věnovat jemu a dětem. Každý to cítí jinak. Horší, když spolu žijí lidé, kteří mají různé představy.

MisaS (Zlín - město), 20.03.2007 - 13:32:05
A ty si myslíš, že se můj muž stará o dítě, když je v práci?? To tak nějak nejde...

p_chvatik (Zlín - Jižní Svahy), 20.03.2007 - 10:27:17
No, já až budu tatínek, tak přebalovat nebudu. Trend, že žena se stará o děti a muž o peníze mi připadá normální. Samozřejmě, že by se otec měl svým dětem věnovat, ale až po práci nebo když si vezne dovolenou.

MisaS (Zlín - město), 14.03.2007 - 23:01:49
Asi patříš k těm správným tatínkům, kteří se o děti hodně starají. Velká poklona (naštěstí mám takového taky doma) - ale znám také spoustu otců, kteří by třeba v životě nepřebalovali po.... dítě. Trend byl dříve takový, že žena se starala o děti a muž o peníze. Naštěstí jsou tady takoví muži, jako ty, kteří ví, "zač je toho loket" s dětmi :-)

honza (Březnice), 13.03.2007 - 14:52:40
Kde jsou hranice toho, co muž má nebo nemá? Je žena ochotna připustit, že by něco doma nebylo podle jejich představ? Rozumím správně tomu, že je chtěno, aby se muž stal pomocníkem ženy v domácnosti? Nebo jde o to, aby domácnost pojali jako společnou věc. Pak však i žena musí připustit to, že to vždycky nebude podle jejich představ!!!

honza (Březnice), 20.02.2007 - 10:25:45
No nevím, s tím popostrkováním bych to raději nepřeháněl. Vůbec mi to tu připadá jako babinec a kupa nápadů jak ty svoje drahé pěkně instruovat. Samozřejmě, že táta je potřebný od narození. Jeho funkce je specifická. Vzájemná pomoc manželů je otázkou vzájemných vztahů mezi partnery. Rodičovská funkce je, podle mne, něco jiného. Připouštím však, že pro děti je příkad vzájemné souhry partnerů potřebný.

janinav (Zlín), 11.01.2007 - 00:18:39

Pár odkazů pro ty, které problematika otcovství a mužů obecně zajímá: www.ilom.cz, www.svazmuzu.cz, www.unieotcu.cz, www.chlapivakci.cz, www.chlapi.cz


janinav (Zlín), 11.01.2007 - 00:11:53
Ještě něco k tomu, jak vypadá současná situace, současný model otcovství v ČR.. Ve společnosti se setkáváme jak s obrazem “mizejícího otce”, tak na druhé straně se stále aktivnějšími tatínky, kteří hledají vlastní novou tvář (Křížová, 1997). Sám Z. Matějček píše, že současná doba klade zvýšené nároky na otce, na jejich spolehlivost, odpovědnost. Pravdou je, že aktivnější tatínci, kteří mají promyšlenější a jasnější představu o otcovství, bývají často vystavováni negativním reakcím ostatních mužů. Otcové neaktivní mají potom jen omezené poslání vychovávat k disciplíně (také pomocí trestů) a učit sport (Křížová, 1997). V případě dvoukariérových manželství je otec přímo donucen převzít aktivnější roli v procesu péče o dítě. Pravdou ovšem je, že ve většině případů domácnost zůstává doménou žen. I když muži zaměstnaných žen vykonávají více domácích prací než muži žen nezaměstnaných, jsou tyto rozdíly velmi malé. Výzkumy (Květoň aj., 2001) prokazují, že rozdělení domácích prací je ve skutečnosti tradiční. Pohled na množství domácí práce, včetně péče o dítě, u rodin z různým počtem dětí ukazuje naprostou převahu ženy v oblasti domácích prací nezávisle na počtu dětí v rodině. Často dochází k tomu, že otcové se více zapojují do hry s dětmi a na matkách stále zůstávají nepopulární praktické povinnosti související s péči o děti. Sociolog I. Možný uvádí, že většina žen zaujímá k radikální změně v oblasti domácích prací ambivalentní postoj. Na jedné straně si přejí, aby jim muži pomáhali, na straně druhé nechtějí, aby muž převzal zodpovědnost a rozhodování v oblasti, kterou považují za svou tradiční doménu a o kterou taktéž opírají velkou část svého sebevědomí (1999). V současné české rodině, jak již bylo řečeno dříve, se prosazuje zastupitelnost otce a matky v řadě domácích prací. Očekávání mužů setrvávají dle průzkumů Sociologického ústavu Akademie věd tradiční, konzervativní. Jisté vysvětlení nabízí P. Šmolka, prezident asociace manželských a rodinných poradců, podle kterého je v každém muži zakořeněn archetyp ženy – hospodyně. I když se navenek třeba neprojevuje, jeho vliv se projevuje v nejrůznějších situacích. Dnešní historickou etapu označuje jako přechodové období, ve kterém se připravuje zázemí pro vznik nových archetypů. Tento proces bude ovšem podle P. Šmolky ještě hodně dlouho trvat a skutečných změn se můžeme dočkat až po několika generacích. (Šmolka, 1999) Zdroj: Vodáková, J. Nové pohledy na otcovství (bakalářská práce). Brno, 2002. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.

MisaS (Zlín - město), 10.01.2007 - 12:31:43
Souhlasíte s tím, že by se měl otec do péče o dítě zapojit od samého začátku? Já tedy určitě ano! Je jisté, že je do toho potřeba chlapy vždy trošku "popostrčit", ale rozhodně to stojí za to! Manžel mi s péčí o malou pomáhá již od narození, přebaluje, koupe, je na něj zvyklá, je to super, nebýt na všechno sama. Takže vzdávám holt všem moderním tatínkům a ať je jich čím dál více!!!

 

ReklamaREKLAMA

Chci mít zde reklamu...

- - -

 

 

 

Počasí ve ZlíněPOČASÍ VE ZLÍNĚ

DNES počasí ZÍTRA počasí

Mapa webu | Vypnout grafiku | Kontakt    Rodina ve Zlíně .cz © 2009 - 2015 | Code by PCHweb